pátek 29. května 2015

Moje první setkání s audioknihou a krátká recenze na Nemesis

Hned na začátek se musím přiznat, že jsem nikdy nebyla příznivcem audioknih. Sice jsem jako malá na kazetách poslouchala pohádky o Spejblovi a Hurvínkovi nebo O Makové panence a motýlu Emanuelovi, ale čím jsem byla starší, dávala jsem více přednost papírové podobě. O Vánocích jsem dostala čtečku na ebooky, a i přes počáteční skepsi nyní cestuje pořád se mnou. Ale zpátky k audioknihám.

Co mi nejvíce zpočátku vadilo, bylo, že mám s knihou pouze zvukový kontakt. Nemůžu se vracet k pasážím, bez zbytečného přetáčení. Ale pak za mě rozhodla situace. V práci jsem se dostala nudné práci, při které jsem si krátila čas posloucháním písniček. Jako knihomolovi mi takto promarněný čas přišel téměř až trestuhodný, takže jsem se rozhodla, že vyzkouším audioknihy. Nejtěžší bylo rozhodování kterou. Slyšela jsem bezpočet kladných recenzí na knihy od Jo Nesba (doufám, že jméno skloňuji správně). Doma na polici na přečtení čeká jeho Levhart. Nakonec můj výběr padl na knihu Nemesis.


Hned při prvních minutách jsem byla příjemně překvapená jak úžasné audioknihy jsou. Práce mi s napínavým příběhem ubíhala daleko rychleji a příjemněji. Během dvou dní jsem knihu měla poslechnutou. Celá kniha byla výborně namluvená a úplně mě vtáhla do děje. Chvílemi jsem jenom seděla a byla celá napjatá, jak to nakonec dopadne.

Hlavní postavu  Harryho Hola namluvil český herec Igor Bareš. Díky jeho skvělému hlasu pro mě Harry získal podobu příjemně neurotického kriminalisty, ke kterému se ráda vrátím ať už v audio podobě nebo té papírové.

Jo Nesbø vytvořil na papíře přímo fascinující příběh, řekla bych, že postava Harryho Hola je mým novým oblíbeným vyšetřovatelem. Jeho genialita, se kterou dokáže spojovat stopy a důkazy je až nepochopitelná. Velkou práci samozřejmě odvedli i čeští herci, kteří knihu výborně nadabovali. 


Znovu musím být ráda za dobu  ve které žiju, která mi umožňuje takové zážitky. Moje první audiokniha určitě nebyla poslední, ráda si brzy poslechnu nějakou další.


A jaká je vaše zkušenost s audioknihou?

neděle 24. května 2015

Myšlenky ukryté v knihách

Napadlo mě se s vámi podělit o zajímavé myšlenky, které mě za poslední dobu zaujaly v knihách. Vždycky si je zapíšu, protože se mi prostě líbí nebo mě inspirují a donutí se zamyslet nad věcmi, které by mě jinak nenapadly. Snad se vám budou líbit stejně jako mě.


1. „Jestli se nebojíš, nejsi člověk.
Možná někteří z vás poznali, že tahle krásná věta pochází z knihy Labyrint: Útěk. Dokonce je i vzadu na přebalu knihy. Líbí se mi ta prostá charakteristika, kterou kluci z Placu vynikali. Někdy může život být i takhle prostý.

2. Dotaz: „Řekněte mi, kde byl v Osvětimi Bůh?“
Odpověď: „Kde byl člověk?“
Velice dobrá otázka, kterou v Sophiině volbě položil William Styron. Ke knize jsem se dostala kvůli školní práci, ale jsem za to velice ráda. Škoda jen, že na tuto otázku neexistuje dostatečná odpověď. 

3. Jak dlouho trvá zachránit ztracenou duši?
Jedna z krásných myšlenek ze Zlodějky knih. Kniha, která mě naprosto okouzlila a získala si mé srdce. Je těžké vybrat si z celé knihy pouze jednu myšlenku, protože kniha jich je plná. Podle mě vyjadřuje celý smysl práce neúnavné Smrti. 

4. Víte, že nás chtěl vidět Allah pořád šťastné? A proto nám dal smích. Ale dal nám také slzy, aby náš smích byl ještě sladší.
Tuto větu jsem četla už hodně dávno v jedné z knih od Barbary Woodové. Nezáleží na tom, jaké náboženství zde hraje hlavní roli nebo zda je člověk věřící. Prostě srdcová věta. 

5. Ach človíčku ... Tak rád slyším tvůj smích!“
„Právě to bude můj dárek... bude to jako s tou vodou...“
„Co tím myslíš?“
„Lidé mají své hvězdy, jenže ty nejsou stejné. Těm, kdo cestují, jsou průvodci. Pro druhé nejsou ničím než malými světýlky. Pro jiné, pro vědce, znamenají problémy. Pro mého podnikatele byly zlatem. Ale všechny hvězdy mlčí. Ty budeš mít hvězdy, jaké nemá nikdo...“
„Jak to myslíš?“
„Já budu na jedné z nich bydlet, budu se na jedné z nich smát, a až se podíváš v noci na oblohu, bude to pro tebe, jako by se smály všechny.  Budeš mít hvězdy, které se umějí smát!“
A znovu se zasmál.
Na závěr si nemůžu odpustit alespoň jeden citát z Malého prince. Pro mě malé knihy plné velkých myšlenek. Odstavec pochází téměř z konce knihy a je šťastný i smutný zároveň. 

A jaké jsou vaše oblíbené citáty? :-)



čtvrtek 21. května 2015

Hledání svatého grálu po česku



                                      Hledání svatého grálu po česku 

Většina z nás zná příběhy zahraničních autorů o honbě za nejposvátnější křesťanskou relikvií – svatým grálem. Konečně došlo i na českou úlohu v tajuplném hledání. Český spisovatel Jan Bauer, který se mimo jiné ve svých knihách věnuje české historii, rozhodl toto hledání zasadit do doby panování jednoho z největších vladařů – Karla IV.

Příběh nás zavádí do roku 1366 na císařský dvůr Karla IV. Děj začíná příjezdem tajemného mnicha, který zde zavítal na císařský dvůr. Ukáže se, že se jedná o otce Pavla, Karlova starého přítele a věčného ochránce. Otec Pavel vládne stejně dobře svatým písmem jako mečem. Právě z toho důvodu je v tajných službách u papeže i císaře Karla. Jak je známo Karel IV. má zálibu v různých relikviích, spojených se svatými. Nejvíce touží po poháru, ze kterého při posední večeři pil sám Ježíš Kristus – svatém grálu. Proto vysílá Pavla do světa, aby mu jej získal.

Na úvod by určitě bylo dobré říct, že se jedná už o šestý díl ze série V tajných službách otce vlasti.  Každopádně i v případě nepřečtení předešlých pěti dílů můžete rovnou sáhnout po Svatém grálu. Souvislosti mezi díly jsou nepatrné a každé vyprávění je ukončené. Pro mě nejvíce zajímavou věcí v celém příběhu bylo tajemné společenství, o kterém jsem doposud neměla ani tušení.

Kniha je od začátku do konce plná zvratů a otec Pavel se musí mít stále na pozoru. Z celého vyprávění je cítit napětí. Zkrátka tam, kde je otec Pavel se vždy něco děje. Každý si ve vyprávění přijde na své – hledání svaté relikvie je plné dobrodružství a nebezpečí. Nebyl by to, ale opravdový středověký příběh, kdyby se neobjevila i láska. Veškeré dění je i protkáno humorem.

Otce Pavla, hlavní postavu celé knihy, si člověk prostě musí zamilovat. Jeho statečnost a schopnost dostat se z každé svízelné situace mu může závidět leckterý středověký bojovník. Není divu, že si svými moudrými radami a oddaným chováním vysloužil přátelství císaře. Ačkoliv se jedná o člověka, který zasvětil svůj život Bohu, jeho největší slabostí jsou krásné ženy. Což se mu mnohdy dokáže i vymstít.

Pro mě byla kniha skvělým výletem do historie a ukázkou, že čeští autoři se plně vyrovnají světovému formátu. Dlouho jsem nečetla historickou knihu, která by mě zaujala a bavila až do poslední strany. Autor výborně vykresluje dobu a život ve středověku. Ukazuje nám jednak život v klášteře, ale i jak žijí obyčejní lidé. Pro ty, kteří v literatuře rádi spojují historii a napětí je kniha Jana Bauera určitě to pravé.

Název: Svatý grál
Autor: Jan Bauer
Nakladatelství: Moba
Rok vydání: 2015

Stejnou recenzi si můžete přečíst i na mém profilu (Dajush) na Databázi knih.


 Za knihu velice děkuji nakladatelství Moba :-)